Po malé pauze (to abyste nebyli nasyceni :) se vracíme k překladu velkého preview v německém Gamestaru. V dnešní 4.části se podíváme na příběh a uvedeme si příklad typického dialogu. Příjemné čtení.



Příběh s hloubkou



Dalším bodem našeho výletu je malá a zdánlivě opuštěná chatka na mýtině. Tam nás ale překvapí chlap jménem Neil, který nepříliš diplomaticky namíří svůj meč na naši hruď a vysvětluje nám, do jaké šlamastiky jsme se to dostali (Viz klasický dialog). Staletí byla naše nová vlast totiž přátelským a pohodlným místečkem. Jenže nedávno se místní sopka rozhodla, že bude zase aktivní. S každou erupcí ze země povstávají mystické chrámy. A z nich proudí pekelné bestie, které pořádají hon na místní obyvatele. Dost problémů pro hrdinu? Na ostrov byl poslán inkvizitor, aby prozkoumal zmíněné události. Jenže místo toho, aby ochránil obyvatelstvo ostrova, zabarikádoval se v jediném městě, které na ostrově je. Komu se to nelíbí, je násilně narekrutován a zneužit na vykopávky u chrámů. Logické, že místní obyvatelé proti tomu protestují a nezákonně nyní bojují za své přežití.



Samotný začátek hry má v sobě mnohem více příhěhu než celý Gothic 3. A Kai Rosenkranz slibuje: "Tentokrát jsme opravdu naplnili celý ostrov příběhy." Ty budou ve většině případů vyprávěny skrz dialogy, včetně typické řeči pro Piranha Bytes: hrubosti, klení a s extraporcí sarkasmu. Při větších událostech nás v Risen čekají také dodatečné mezisekvence ve vylepšené herní grafice, podobné intru Gothic 3.







Jeden dialog, mnoho následků



Více vodítek, více děje: Nebude to pouze za cenu herní svobody? Kouzelné slovo, které má přesně tohle vyřídit, nazývá Rosenkranz "vícenásobná linearita". Znamená to, že hráč opět musí udělat mnoho rozhodnutí, které tentokrát budou mít trvalé následky. To vede k rozsáhlým a rozvětveným questovým liniím, navíc volba frakce, tedy příslušnosti k jedné z herních skupin, bude minimálně tak důležitá jako v Gothic 2.



Po dialogu s Neilem se náš hrdina například může rozhodnout, zda jej bude následovat do tábora rebelů. A nebo nechat se dovést do blízkosti uzavřeného města. Tam člověk může víceméně dobrovolně narekrutovat do řad inkvizitora. Nebo se do města zkusí dostat potají. Podle Rosenkranza "vícenásobnou linearitu" skvěle vysvětluje následující: Hráč má spousty možností, jak se zachovat, nicméně pořád má před očima jeden jasný cíl.







Typický dialog



V této chatrči (viz výše) překvapí právě ztroskotaného hrdinu bandita jménem Neil. Má u sebe meč a následuje tento dialog.



Neil: Stůj chlapče! Co tady pohledáváš?

Hráč: Kdo jsi?

Neil: Já jsem ten, kdo má meč. Ty jsi ten, kdo odpovídá. Jasné? Takže: Co tady chceš?

Hráč: Kde přesně to jsem?

Neil: Na špatné straně mého meče, řekl bych. Zeptám se tě ještě jednou: Co tady chceš?

Hráč: Jsem trosečník.

Neil: Takže přece ještě někdo přežil. Mysleli jsme, že inkvizitor byl jediný. Ty ale nepatříš k inkvizici, že?

Hráč: Byl jsem na lodi jako černý pasažér.

Neil: Na lodi inkvizice? Ty jsi se musel zbláznit! Jestli tě tady najdou, okamžitě tě odvlečou do pevnosti. Radši odtud rychle zmiz. Já jsem to tu už všechno prohledal - nic tu už pro mě nění. Ale určitě tu ještě najdeš nějakou použitelnou zbraň.